Osudová láska - 1

6. prosince 2008 v 18:42 | Nakashima Aki
Moje první povídka na prá Kushina a Minato! Snad se bude líbit! =) Stejně jako se líbí mě a uvítáte menší změnu! ^^


"Páni tak tohle je Konoha?" zeptala se znuděně mladá dívka.A hlasitě zívla.
"Ano toto je Konoha. A chovej se jako dívka, ne jako kluk!" napomenula ji postarší žena. Dívka se na ni pouze otráveně podívala.
"Jasně Takami-obaachan!" pronesla provokativně a radši utíkala napřed. Pořád utíkala dál a rozhlížela se kolem sebe. Tím pádem si ani nevšimla, že proti ní běží kluk a vypadáto že má pěkně naspěch. Oba do sebe prudce narazily a dopadly na zem. Ten kluk se vzpamatoval první a už byl zase na nohách. Podíval se na tu dívku.
"Omlouvám se, že jsem tě srazil, ale mám docela naspěch, než mě zase najdou. Tak zatím, ahoj." vysvětlil ji ve spěchu Minato a už upaloval dál. Dívka za ním jen zaraženě hleděla a přemýšlela před čím tak vyděšěně utíkal. Zvedla se a oprášila si oblečení, poté se podívala směrem odkud přiběhl ten kluk a naskytl se ji zajímavý pohled. Po celé ulici pobýhalo asi 20 dívek a pořád vykřikovaly nějaké jméno. Dívka k nim přišla blíž, protože ji zajímalo kvůli komu je tu takový rozruch. Najednou kolem ní proběhla dívka s černýmy dlouhýmy vlasy a jasně zelenýma očima a doslova řvala to jméno.
"Minato-chan! Minato-chan!" pořád dokola bez přestání.
"Pane bože! Kdo je sakra ten Minato-chan?" pomyslela si naše modrooká dívka a rozhodla se že půjde hledat toho kluka s kterým se před chvíly srazila. Z nikým z konohy se ještě nebavila tak se rozhodla, že se zeptá jeho.
Asi po dvou hodině už byla pěkně vyčerpaná a hlavně naštvaná. Pořád nadávala kde ten kluk může být.
"Sakra! Kde může bejt!" rozčilovala se a otáčela se kolem dokola. Nakonec se rozhodla, že to ještě zkusí trochu dál v lese. Právě, když se prodírala hustým podrostem, uslyšela něco jako žblunknutí vody a domyslela si, že ho přece jenom našla. Konečně uviděla mezi stromy paprsek světla a okamžitě k němu zamířila. Když vylezla z poza stromu naskytla se ji nádherná podívaná.
Byla totiž na velké louce, kde kvetly ty nejkrásnější květiny jaké kdy v životě viděla a uprostřed toho všeho bylo malé jezírko s věčímy kameny okolo. Dívka se k němu začala potichu přibližovat, protože tušila, že se v jezírku někdo skrývá. Když byla u něj, tak si sedla na velký kámen schovaný ve stínu jediného stromu, který tu rostl a čekala než tomu dotyčnému dojde vzduch a bude se muset jít nadechnout.
Už čekala 20minut a na hladině se oběvilo pár bublinek. Hned na to vyplavalo na hladinu něči tělo. Dívka se zděšeně zvedla a skočila do vody. Doplavala až k tělu, chytila hoa plavala s ním zpátky na břech. Položila ho do trávy a přiložila mu hlavu na hrudník. Vyděšeně zjistila že nedýchá a tak mu roztrhla tričko a dala mu dýchání z ust do ust. Najednou s prudce nadechl a začal vykašlávat vodu. Dívka mu pomohla se posadil, protože nepřestával kašlat, jemně ho poplácala na zádech. Vděčně se na ni podíval.
"Díky za záchranu života....." poděkoval ji. Dívka jen lhostejně mávla rukou.
"To je v pohodě. Ale mám otázku." ozvala se.
"Proč jsi sakra do toho jezera skákal?" vyjela na něj naštvaně. On se na ni jen pobaveně podíval a její otázku ignoroval.
"Hele a kdo vlastně jseš? Ještě jsem tě tu nikdy neviděl!" zeptal se ji se zájmem.
"Já? Ja jsem Uzumaki Kushina. Moc ráda bych ti řekla že tě ráda poznávám, ale to bych lhala. A ted mi laskavě řekni kdo jsi ty a ještě ti zopakuji mou první otázku....proč jsi sakra do toho jezera skákal?" vykřikla na něj znovu. On se na ni stále pobaveně díval ale přece jenom se rozhodl odpovědět.
"Mé jméno je Namikaze Minato a proč jsem do toho jezera zkákal? No přece abych unikl mým užasně neodbitným obdivovatelkám." pronesl trochu ironicky Minato a otráveně se na ni usmál.
"Ahaaa tak to jsi ty, koho nazívají Minato-chan?" zeptala se ho pobaveně Kushina.
"Buhužel ano." povzdechl si utrápeně Minato a zahleděl se na jezero. Kushina si ho zaujatě prohlížela. Měl delší blondaté vlasy a krasně jasně modré oči. A ještě předtím než mu Kushina sundala vrchní část oblečení, aby ho mohla oživit, tak měl na sobě zelenou chuninskou vestu a podní černé triko se znakem konohy. Ale ted mohla jen vidět pracně vypracované tělo se spousty svaly. Když to Kushina uviděla, zčervenala jako rak.
"No musím přiznat že je to docela pěknej kluk. Ani se nedivým, že po něm jedou všechny holky ve vesnici." pomyslela si Kushina a dál si ho prohlížela. Toho pohledu si ale všiml Minato a nechápavě se na ni podíval.
"Děje se něco?"zeptal se ji.
"N-ne nic. Jasne že nic." odporovala mu Kushina a zběsila mávala kolem sebe rokama. Minato se tomu začal hlasitě smát a Kushina ještě víc zčervenala. Vyskočila na strom a dělala jako že se urazila.
Minato se stále smál. Kushina stále dělala uraženou a tak se Minato přestal smát a ted zase on dělal uraženého.
Kushina se po něm koutkem oka podívala, aby zjistila co se mu stalo, a když ho uviděla sedět v trávě s překříženýma nohama u rukama, plus nafouknutou pusou, jako by měl prasknout, dostala pro změnu ona záchvat smíchu. Smála se, až se za břicho popadala ale jak po chvíly zjistila na křehké větvy by to dělat neměla. Větev pod ní totiž praskla a Kushina rychle padala dolů. Ani nestihla z toho šoku zareagovat. A nebýt Minata tak už by byla dávno mrtvá, protože ta větev byla hodně vysoko.
Minato se bleskově zvedl, vyskočil a ve vzduchu ji chytil. Po té se obratně snesl na zem.
Kushina se ho ještě stále trochu křečovitě držela o kolo pasu, ale když si všimla, že už jsou na zemi rychle se ho pustila. Sedla si na zem a podívala se na Minata.
"Díky za záchranu života. Jsme si kvit. "oznámila mu zvesela Kushina a začala se smát. Minato se na ni chvíly díval jako na blázna ale pak se musel taky usmát.
"Ty jsi asi fakt cvok, že?" zeptal se ji pobaveně Minato a opřel se o strom. Kushina se na něj podívala.
"No já nevím, kdo se tady pokoušel utopit?!" odpověděla mu sarkasticky Kushina a zašklebila se na něj.
"Aale to je ted jedno. Ale stejně jsem nečekal, že může existovat holka jako ty." řekl zamyšleně Minato.
"A koho pak jsi čekal? Nějakou nafintěnou holku, která se za tebou bude honit přes půlku vesnice? Tak to tě musím zklamat, ale já se za klukama nehoní." odpovědela mu Kushina a lehla si do trávy. Minato se na ni ještě chvíly díval ale pak k ní ze zadu po tichu přišel a nebezbečně blízko se k ní nahnul. Kushina se okamžitě přestala smát a celá ztuhla. Ležela na zemi a čekala co se bude dít.
Minato se přiblížil k jejímu uchu a poté zašeptal.
"Ne, já nemám rád nafintěný holky, které se za mnou honí přes celou vesnici. Já mám rád dívky jako ty! Stejně praštěné, nezkrotné a hlavně veselé!" nachvíly se odmlčel a podíval se ji do očí.
"A znám jen jednu dívku, která má všechni tyto vlastnosti a mnohem víc. Má krásné modré oči tejemné ale zároven průzračné jak samotné nebe a její vlasy...mají barvu nezkrotného a sebevědomého plamane, který ožáří všechny, co s ním příjdou do styku. Na tu dívku se právě ted dívám." oznámil ji zasněně Minato a stále ji hleděl do oči. Kushina ze sebe nedokázala vydat ani hlasku jen tam tiše ležela a dívala se do jeho krásných očí. Ještě chvíly se na sebe dívaly až nakonec Minato vstal ale, ještě předtím ji stačil jemně pohladit po tváři až ji při tomto doteku po zádech přeběhl mráz. A zmizel ve víru listí.
Kushina tam ještě dlouho poté ležela neschona slova a rozmýšlela co se tady vlastně stalo. Najednou ji svitlo.
"A sakra! Já ... já ... jsem se zamilovala." zašeptala najednou do ticha.
"Ale počkat do koho?" divila se Kushina. Ale najednou se ji ulekem rozšířily panenky udivem a hlasitě zakřičela.
"Do Minata!!!!!"
Bylo to tak hlasité že to slyšela celá Konoha ale jen jeden člověk pochopil co to mělo znamenat. A začal se smát.
"Uzumaki Kushina .... doufám že se ještě potkáme." pomyslel si zasněně Minato a pokračoval ke kanceláři Hokágeho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aki Uchiha*eSBénko* Aki Uchiha*eSBénko* | Web | 23. ledna 2009 v 18:01 | Reagovat

uha krássne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.