Smrtící proroctví! - 11 - setkání ve vězení alias zachraný tým!

21. prosince 2008 v 17:01 | Nakashima Aki |  Smrtící proroctví
Tentokrát opravdu hafo dlouhý díl! Dokonce přes tři stránky (A4)!! =) V tom to dílku se ted budu objevovat hlavně já a Hirameki! Ale také, kakashi, Reiko, Emi, Mizunata, Shikamaru a Naruto! =)
PS: Příští díl je tak trochu DIVNÝ!!!! Psala jsem ho zrovna, když na mě padla depka, takže se omlouvám za obsah, kdyby se někomu třeba nelíbil!
PS2: Na ostatní taky dojde nebojte! =)


Když se Reiko objevila u ANBU, už z dálky zahlédla jak k ní jdou dvě postavy. Byla to Emi a Mizunata. Vipadali celkem v pohodě a hlavně nebyli zraněné. Reiko se rozhodla jednat. Nemá čas až se sem vrátí a zbytek holek a tak se rozběhla k těm dvoum.
"Holky! Máme problém!"křikla už zdálky na ně. Oě se zastavili a se zvednutím obočím čekali co jim řeknu.
"Unesli Aki!"řekla Reiko pouze a oboum dvoum spadla čelist.
"Kdy?"zeptala se vyjeveně Mizunata.
"Před chvíli! Musíme ihned za Tsunade aby nám dala malou posilu od nich! V ANBU nejsou momentálně lidi!"vyhrkla Reiko. Emi a Mizunata na sebe kývli.
"OK jdeme s tebou! Ale jen abychom si mohli zabojovat!"řekla jen tak Emi. Reiko přikývla, i když trochu tušila, že to není jen kvůli boji ale kvůli Aki. Ale vykašlala se na to a všechny tři se tryskem dostali do Konohy. Skákali přes střechy domů jak nejrychleji dokázali až se zastavili u úřadu Hokageho. Na nic nečekali a pokračovali dál, do kanceláře dokonce vrhli jako vychr a tak tsunade rozházeli všechny papíry.Ta se na ně vražedně podívala.
"Co je?!!"vyštěkla na ně.
"A-Aki byla unesena Akatsuki! Musíme jí ihned pomoc, a potřebovalai bychom nějaký tým z Konohy!"vykřikla Reiko a narovnala se. Tsunade na ni hleděla jak na jev.
"Jak to, že zrovna JI unesli? Vždyt nemá v sobě démona a nic podobného!"podivila se Tsunade.
"Je to kvůli nám! Nám 7!"vysvětlila v rychlosti Mizunata, která to stihla pochopiot stejně jako Emi a v Tsunadině pohledu se začalo zračit pochopení.
"Dobře , půjde s vámi tady, Naruto, Kakashi a Shikamaru! Právě měli jít na misis ale ta není moc důležitá! Vyražte okamžitě!"nyřídila týmu Tsunade a všichni vyšli ven na chodbu.
"Tak co se tak flákáte? Jdeme!"křikla na ně naštvaně Mizunata. Naruto zaváhal.
"A proč zrovna jě?!"začala nadávat. Reiko s Emi a Mizunatou na sebe pohlédli a kývli. Nebezpečně se přiblížili k Narutovi. Kakashi a Shikamaru se trochu oddálili.
"Víš Naruto! Aki není jediná, kdo je tady silná a hodně nebezpečná!"řekla potichu Emi a v očích se ji zablísklo stejně jako těm dvoum. Když se na ně Naruto podíval okamžitě pochopil situaci a začal se omlouvat, že už to nikdy neudělá. Emi, Reiko a Mizunata se na sebe podívali a přikývli.
"Ok, takže pokud už nemám nikdo námitky, můžeme jít!"vyzval je Kakashi a všichni ho bez řečí následovali.

"Myslím, že bychom měli jít nejdřív na místo kde byla ještě předtím než ji unesli!"navrhl Shikamaru, když opustili areál vesnice. Kakashi kývl a vyvolala psy.
"Máte něco co měla Aki někdy v ruce nebo na sobě?!"zeptal se Kakashi. Všichni zavrtěli hlavou. Pak si ale Shikamaru na něco vzpomněl.
"Možná pomůže moje vesta! Aki se ji, když mi vynadala za tu masku dotkla!"navrhl Shikamaru. Ostatní kývli a Shikamaru si sundal vestu. Kakshi ji dal Pakkunovi a ten ji očichal.
"Lituji ale podle toho bych nenašel ani žrádlo!"řekl odmítavě, protože z vesty už nebylo skoro nic cítit. Všichni si povzdechli a přemíšleli co dál. Najednou se před nimi něco mihlo a pak zprudka zastavilo. Byla to Fu, liška Aki. Ta zpozorněla a prohlédla si všechny přítomné. Pohled ji padl na Shikamara a rozběhla se k němu. Opatrně ho očichala a pak zapředla, skočila mu do náruče a prosebně se na něj podívala. Nikdo nic nechápal kromě Reiko, která už přece jenom Aki delší dobu znala.
"Fu, je liška Aki! Myslím, že Fu chce abychom šli za ní!"vysvětlila nevzrušeně Reiko. Nevěděla proč ale to, že tak zpěchala nebyl pouze důvod rychle najít Aki. Byl to i pocit, že ho zase potká. Bezděki si šáhla na masku v místě kde měla rty. Usmála se, ale pak se zarazila a v duchu sama sobě vynadala, co to dělá.
"Ok, tak pojdme za ní!"rozhodla Emi stejně nevzrušeně jako Reiko předtím a všichni se rozběhli za jejich nevým průvodcem.

Mezitím v táboře Akatsuki prožívala Aki hotová muka! Hned jak se zde objevila byla dovlečena do mučírny a sadově mučena. Jejího výslechu se osobně ujal Pein ale nebyla patrné, že Aki z něj měla strach. Zpozoroval v nich velké znechucení a nezájem zároven. Nejraději by ji masku, kterou ji sundal nasadil zpátky ale nemohl se dočkat až projeví aspon náznak bolesti. Proto vzal kunai a začal ji jím sekat do ruk, nahou a zad. Aki vše snášela s kamennou tváří ale uvnitř křičela bolestí. Když Pein zkončil z výslechem naštvaně odešel z místnosti. Přemýšlel nad tím jak by z Aki mohl dostat nějaké informace, protože mu ještě do ted nic neřekla. Rozhodl se tedy pokračovat nanovo!
"Konan! Bež ji vyléčit a pak mě zavolej!"rozkázal Pein a modrovláska okamžitě zmizela do cely. Aki se na ni za celou dobu ani jednou nepodívala a zarytě hleděla do země.
"Je vyléčená, Peine!"oznámila mu Konan, když po hodině vyšla z místnosti. Pein kývl a pro Aki začali další tři hodiny muk a dotěrných otázek.
"Ještě chvíli budeš pokračovat tak tě tím kunaiem probodnu!"zasyčela celá od krve Aki, když se Pein napřahoval k další ráně. Zarazil se ale pak se na ni pohrdavě podíval.
"A ty si myslíš, že to dokážeš? Nemáš šanci a ty ostatní tě nepříjdou zachránit! Moc na to nespolíhej."zasmál se Pein a podl. Aki pomalu zvedla hlavu a pein spatřil na její tváři skoro až šílený usměv.
"A ty si vážně myslíš, že doufám, že mě příjdou zachránit? Tak to jsi ve velkém omylu! Něco jako řezné rány pro mě nejsou ničím! Už dávno nic necítíim, bolest nebo nějaké ty zavazující pocity jako je láska, přátelství či soucit! A pochybuji, že ony to cítí taky. Vždyt se podívej na jejich minulost! Jedna strašnější jak druhá."smála se Aki a doslova na něj křičela.
"Něco ti řeknu Peine. Jestli si myslíš, že některá z nich má tyhle pocity tak jsi se velmi ale velmi zmílil! Nikdy nepodcenuj nepřítele!"vyrovala ho Aki a ještě víc se rozesmála. Pein vyšel stroze z místosti. Doslova se v něm vařila krev.
"Že by je přece jenom podcenil?!"přemítal vyděšeně. Najednou ho ale něco napdalo. Usmál se a zamířil do kanceláře.
"Kisame a Hidane! Přivědte tu druhou k Nakashimě! A .. máte volnou ruku!"řekl bez zájmu Pein a oba maníci se na sebe rozjařeně podívali. Ihned pádili z místnosti a popadli Hirameki co byla na opačném konci sídla než Aki. Hirameki zatím nebyla mučeně nebo něco podobného a bylo vidět, že je i při smyslech. Když se otevřeili dveře do Akini cely rozhlédla se kolem sebe. Pohled ji padl na nějaké hady napodlaze. Najednou se to pohnulo a narovnalo se to do sedu. Hirameki překvapením roztáhla oči do kořán. To co předtím považovalaa za změt hadrů a bordelu byla Aki. Hirameki si ji prohlédla. Na jejím těle byli vidět velké jizvy i nové rány! Měla dothané oblečení, tričko na ni vyselo a rukávy měla urvané. Z dlouhých kalhot zůstaly jen krátké kratase, protože Konan zavazeli v léčení a neměla žádné boty. Celé tělo, oblyšej a dlouhé světle fialové vlasy měla pocákané krvy.
"Tak ted tu na chvíli zůstante! My musíme ještě něco zařídit, ale hned jsme zpátky!"oznámil jim Hidan a hodil Hirameki na chladnou podlahu cely. Ta se zvedla až když zaklapli dveře a opřela se vedle Aki.
"Myslela jsem, že vzali jen mě!"řekla do ticha najednou Aki až se Hirameki lekla. Její hlas zněl velmi zuboženě. Hirameki na ni vztáhla ruku a pokusila se jí vyléčit rány ale nešlo to. Stěny pohlcovali její chakru. Aki se k ní pomalu otočila.
"Hmm za jistých okolností by byla docela pěkná, vlastně ... jsem asi jediná kdo ji viděl bez masky!"pomyslela si Hirameki a přemýšlela jak reagovat.
"Nejsi první!"řekla Aki a podívala se na ni svýma uhlově černýma očima. Hirameki se do nich vpyla svými a doslova si prohlížela Akinu mysl. Byla podobná jako její. Plná bolesti a temné minulosti ale Hirameki měla něco co Aki ne! Měla sestru, která pro ni znamenala všechno a stejně tak i ona pro ni. Hirameki pocittovala aspon trochu toho city, kterému se říká rodina a láska ale Aki tohle bylo odepřeno, stejně jako ostatním. A pak to uviděla. Aki rychle zavřela oči a odvrátila se od ní.
"T-Ty jsi...?!"zakoktala nevěřícně Hirameki. Aki slabě kývla a i když nechtěla do očí se ji dostali slzy. Noemohla je zastavyt a tak je nechala volně padat. Hirameki na ni šokovaně hleděla. Myslile si, že Aki už opravdu nic necítí ale bylo vidět, že i ona potomek tak hrzivého klanu, může ještě stále něco cítit.
"Až se otevřou dveře a ti dva debilové vztoupí do vnitř využiješ situace a utečeš!"oznámila ji Aki. Hirameki se zamračila.
"To si myslíš, že jsou snad srab?!"zakřičela skoro naštvaně Hirameki. Dokázala snést všechno ale když si o ní někdo myslel, že je slabá tak se v ní probouzela všechna nenávist a její vražedé já. Aki to vycítila a rychle dodala.
"To ne! Ale musíš vyrovat ostaní! Zvlášt konohu! Akatsuki ovládly dvě země. Mlžnou a Deštovou ve které se zrovna nacházíme! A s těito sílamy se chystají zautočit a ovládnout svět shinobi jak chtěli s pomocí Bijuu. Ale jelikož jim chybí Kyuub, ke kterému se nemohou dostat zvolili jiný plán!"vysvětlila ji Aki. Hirameki zamračeně kývla.
"Dobře ale jak to víš?!"zeptala se ndůvěřivě Hirameki. Aki se zamračila.
"Prostě to vím a není podstatné odkud!"křikla na ni naštvaně. Z jejího těla znovu prosakovala oná síla, kterou Aki už jednou málem použila na Hinatu. Hirameki nakonec přece jenom kývla a Aki se uklidnila. Znovu měla co dělat aby se udržela při životě, protože strácela příliš mnoho krve. A Ani provizorní obvazy od Hirameki jí nepomohli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.