Když ztratíš city! - 1

7. prosince 2008 v 18:11 | Nakashima Aki |  Když ztratíš city!
1. díl mé nooo oblíbené povídky!! xD Upřímně moc se mi líbí!

"Naruto!"zašeptala zoufala Hinata. Naruto se na ni usmál. Hinata se mu pokusila usměv také oplatit ale moc se ji to nepovedlo.
"Naruto! Proč mě opouštíš!"zeptala se ho Hinata a z očí ji začali padat slzy, které tak dlouho zadržovala. Naruto trochu posmutněl.
"Omlouvám se. Přál bych jsi abys nebyla smutná a já tu mohl zůstat ale už to není možné."vypravil ze sebe z těžka Naruto a vykašlal trochu krve. Natáhl ruku a pohladil Hinatu po tváři. Setřel ji slzy ale ty ihned nahradili další.
"Proč?" zašeptala bolestivě Hinata. "Proč se to musí stát vždycky mě!"řekla hystericky Hinata a rozbračela se ještě víc. "Konečně .... konečně jsem ti řekla co k tobě cítím a ty mě musíš hned na to opustit!"šeptala Hinata a položila si hlavu na Narutovu hrud. Naruto začal také plakat.
Z toho, že když konečně našel osobu určenou jemu. Osobu se kterou by byl schopen strávyt svůj život. Osobu za kterou byl schopen položit i vlastní život.
Konečně když našel Hinatu, svou jedinou lásku, kterou tak vroucně miloval musí se ji zase vzdát. Strašně ho z toho bolelo u strdce jako když byl malí a nikdo ho neměl rád. Jen Hinata, kterou si předtím nikdy nevšiml .... stála vždy po jeho boku. Vždy byla při něm a dodavala mu sílu. Věřila v něj a jeho schopnosti.
"Omlouvám se, opravdu moc se omlouvám, že jsem si tě nevšiml dřív a překlížel tě. Ani nevíš jak mě mrzí, že jsem si dřív nevšiml tvých citů, tvého pohledu, kterým jsi se na mě vždycky dívala. Opravdu strašně moc se omlouvám."šeptal Naruto mezi vzlyky a znovu vykašlal krev. Hinata se na něj pdívala. Jejich oči se střetly.
"Naruto strašně moc tě miluju. Jsi jediná osoba, kterou kdy budu milovat a nikoho jiného!"řekla Hinata lásky plně a políbila ho. Oba si ten to polibek vychutnávali až do konce. Když se od sebe odtrhli posmutněli ještě víc ale jejich láska se ještě prohloubyla. Naruto zavřel oči a Hinata si už zděšeně pomyslela, že už ji opustil ale nakonec se přece jenom jeho oči znovu otevřeli.
Dýchal už o poznání hůře a Hinatě se při tom pohledě nahrnuli další slzy do očí.
Naruto se usmál a z námahou si sundal z krku dva řetízky.
Jeden byl od Tsunade. Získal ho díky sázce. A ten druhý Hinata ještě nikdy neviděla. Naruto se na oba řetízky zamyšleně díval. Pak je ale podal Hinatě. Hinata se nad tím zarazila a nechápevě se podívala na Naruta.
"Hin ..... vemsije … prosím!"zašeptal Naruto z těžka. Hinata poznala, že už se při životě drží jenom silou vůle a tak přikývla. Vzala si od něj oba dva řetízky a připla si je na krk. Naruto se usmál a naznačil Hinatě aby se nahla k němu blíž. Hinata ho poslechla a naruto ji na posledi políbil a pohladil po tváři. Pak ze sebe sotva slyšitelně dostal.
"Miluju tě Hin jako nikoho jiného a nelituji, ničeho co jsem do posud udělal. Žij štastně Hin a nikdy se nevzdávej."odmlčel se.
"Miluju tě!"řekl Naruto a jeho tělo ochablo. Hinata se začala třást.
"Narutooooooo!"vykřikla zoufale a bylo to slyšet po celém kraji. Rozbrečela se. Klesla na jeho nehybné tělo. Čekala, že uslyší tlukot jeho srdce ale neslyšela nic. Kolem ní bylo hrobové ticho, které narušoval jen její pláč. Pláč nad někým koho strašně moc milovala ale už tu není. Už nikdy ji nesevře v náručí, nepohladí ji po vlasech a už nikdy neuvidí ty jeho nádherně modré oči.
"Jaký má smysl žít!"pomyslela si Hinata a už sahala pro kunai. Napřáhla se, byla rozhodnutá zkoncovat se svým životem ale někdo její ruku zastavil. Byla to dívka. Hinata se na ni podívala. Uviděla tam stát svoji nejlepší kamarádku.
"Sakuro!"řekla ztěžka. Sakura jen smutně kývla a podívala se na Naruta. Její oči se zalyly slzamy.
"Nikdy jsem nevěřila, že by se ti mohl vyplnitr tvůj sen. Sen stát se Hokage a překonat všechny co byly před tebou. Ale ..... pak jsem začala věřit. Věřila jsem tak jak jsi mě to naučil ty a já se tím řídila. Ale jak to, že se ti nevyplnil. Jak to že, jsi zemřel dřív než jsi se jím mohl stát. Jak?! Naruto, ty idiote!"vykřikla Sakura. Už ten nápor nevydržela. Klesla vedle Hinaty a rozbrečela se stejně jako ona. Strašně ji to bolelo. Byl pro ni jako rodiny. Mladší bratr, kterého nikdy neměla. Ale Považovala za něj Naruta. Vždy ji nějak vytočil ale přesto ho měla ráda. Cítila jako by ztratila kousek něčeho. Hinata na tom byla podobně. Cítila jako by ztratila polovinu svého srdce. Jako by tu polovinu někdo silou odtrhl. A taková rána se nedá jen tak zahojit. Na takovou ránu je potřeba čas a někoho blízkého. Na toto zranění pomáhal pouze jeden lék. A to byla láska.
Jenže problém byl, že Hinata cítila, že všechna láska, kterou kdy měla se vytratila stejně rychle jako se vytratil jeho tlukot srdce. Hinata už nic necítila. Jenom bolest a smutek.
Sakura vztala. Otočila se na Hinatu.
"Hin! Měli bychom jít."vyzvala ji Sakura a natáhla ruku aby ji pomohla vztát. Hinata se naposledy podívala na Narutovo chladné tělo. Nahnula se k němu a dala mu pusu na tvář. Pak se sama bez pomoci zvedla a podívala se na Sakuru. Ta se trochu lekla, protože se dívala do očí bez známky citu.
"Hin …"začala Sakura ale Hinata ji zastavila zvednutím ruky. "Budu v pořádku!"odbyla ji Hinata a usmála se. Ale ani jako usměv to nevypadalo a také jejíhlas ztratil sebemenší známky čehokoliv co vněm bylo dříve. Z jejího hlasu a pohledu se ztrtila všechna nežnost a milost a hlavně láska. Obojí ted bylo naprosto bez citů. Sakura se na ni smutně podívala. Bylo jí ji strašně líto. Věděla, že ho hodně milovala. Už od té doby co chodili na Akademii a že, se mu vyznala teprve nedávno. A hned to všechno štěstí ztratila. Jako by se rozplynulo.
"Dobře. Tak jdeme zpátky do vesnice."přikývla Sakura, zvedla Narutovo tělo a vydala se na cestu. Hinata se za ní pomalu vydala. Po cestě žádná z nich nepromluvila a celou dobu nad nimi vysela nepříjemná atmosféra.
Do konohy se dostaly za tři dny pomalé chůze. Prošli kolem Izumi a Kotetsua a vydali se rovnou k Tsunade. Ale doskákali tak radši po střechách aby se nikdo neptával co je s Narutem. Ani jedna z nich by jim na to nedokázala odpovědět.
Když se ocitli před budovou, vešli branou dovnitř a pomalím krokem jako do těd došli před Tsunadinu kanclář. Zaklepali a čekali na vyzvání. Po chvíli šramocení se ozvalo přidušené dále a Hinata a Sakura s Narutovým tělem vztoupily do vnitř. Tsunade se po nich podívala.
"Co se stalo, že jste tak smutné? Naruto zas něco provedl, že?!"hádala Tsunade a usmála se. Usměv ji ale okamžitě klesl, když se podívala po místnosti a nikde ho neviděla.
"Kde je Naruto?"zeptala se obou dívek Tsunade. Hinata měla co dělat ab yse zase nerozbračela. Nebyla schopna to vyslovit. A tak se toho ujala Sakura.
"Byly jsme na té misi. Ale při cestě do z písečné na nás zautočili nájemní ninjové. Myslely jsme, že je zvládnem ale spletli jsme se. Bylo jich strašně moc a my jsme byly už obě dvě unevené. A Naruto také. Když tu najednou se v něm probudila liška a celého ho ovládla. V momentě pozabíjel všechny ninji ale jijich vůdci se podařil uprchnout a Naruta ještě k tomu zranit i v podobě lišky. Když se totiž Naruto nedíval jejich vůdce hodil po Hinatě obří katanu, která ji měla roseknout vej půl ale Naruto se té kataně postavil do cesty. Nevědeli jsme proč. Ale domasleli jsme si, že Naruto zvítězil ve svém podvědomý proti Kyuubimu a z posleních sil ochránil Hinatu."řekla ji Sakura celý příběh. Hinata už to nevydržela a znovu se rozbrečela. Tsunade se na ně nechápavě podívala.
"A kde je teda Naruto?"zeptala se jich. Sakura bezeslova vystoupila před Hinatu za kterou do těd byla a Tsunade se naskytl příšerný pohled. Zděsila se.Kushina
"Naruto! Ne to není možné!"vykřikla Tsunade a z očí ji začaly padat slzy. Dívala se na jeho nehybné tělo. "Za to můžu já! Kdybych mu nedával ten přívěšek, nic z toho by se nestlo!"pomyslela si smutně Tsunade a vztala. Zamířila k Narutovi. Natáhla se pro řetízek ale zarazila se protože ho nikde nevyděla.
"Kam zmizel?"podvyla se Tsunade.
"Mám ho já!"ozvala se bezvýrazně Hinata a Tsunade na ni překvapeně pohlédla.
"Naruto mi ho dal těsně než zemřel."vysvětlila ji to Hinata než ztačila Tsunade cokoliv říct. Tsunade přikývla ale víc jak nad zkutečností, že ho tedka vlastní Hinata. Tak ji překvapil ton jaký mluvila.
"Jakoby ..... ztratila všechny city!"pomyslela si zděšeně Tsunade. Podívala se na Sakuru. Ta pouze přikýla.Tsunade se zhluboka nadechla.
"Dobře! Sakuro dones .... dones Naruta do nemocnice. Zítra uspořádáme pohřeb."rozkázala ji ztěžka Tsunade a otočila se k nim zády.
"Ty Hinato můžeš jít domů a odpočinout si."řekla Tsunade ale nezněl to jako návrh znělo to spíš jako rozkaz. Hinata jen řikývla.
"Můžete jít."propustila je nakonec Hokage. Když uslyšela klapnutí dveří po tvářích se ji začali řinout slzy.
"Mrzímě to Naruto. Mrzí mě, že jsi si nikdy nemohl splnit svůj sen."pomyslela si smutně Tsunade a zadívala se na svou podobyznu. Nejraději by ji tedka od tamtud vymazala ale to už bohžel nešlo.
Podívala se dolů na ulici, která byla uplně vylidněná až na jednu postavu. Postavu mladé dívky, která právě ztratila to nejcenější co kdy mohla mít.
"Doufám, že budeš v pořádku Hinato!"pomyslela si Tsunade a smutně se dívala na ni dívala jak vchází do Hyuuga čtvrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.